Chov Astrildů rákosních a jejich přezimování v Krkonoších.

  Neochmia ruficauda

  Pohled do chovné místnosti

Astrild rákosní patří do čeledi astrildovitých. Ve volné přírodě se vyskytuje v severních částech
Austrálie. V době hnízdění žije v párech, jinak v malých skupinkách. Zdržuje se v blízkosti
vod ve vysoké trávě a v rákosových porostech. Hodí se do smíšených voliér malých astrildů.

   Velikost tohoto astrilda činí přibližně 12 cm. Přes svou malou velikost se však nezdráhá při hnízdění
ve společné voliéře napadat i větší ptáky, jako jsou kanáři nebo rýžovníci. Vždy si brání svůj hnízdní prostor. Ve voliérách tito ptáci uvítají, osázíme-li ji hustými keři a travinami. Při pozorování jejich
chování se  zaručeně nebudeme nudit. Jejich temperament a pracovitost nás překvapí. Chov těchto astrildů, může být ůspěšný  jak ve voliérách, tak v chovných klecích, ale je pro ně vhodnější prostorná voliéra. Velice rádi se koupou a milují slunné místo ve voliéře. Astrild rákosní je na hnízdění dostatečně zralý až ve věku jednoho roku. Hnízdo si staví v houštinách, v malých stromcích, nebo v trávě.
Má tvar kulovitý nebo lahvovitý, je spletené z čerstvých travin, vystlané jemnou trávou, vlnou i peřím. V mém chovu zahnízdili i v polootevřené budce 12x12x14cm.

     Rozlišení pohlaví u dospělých jedinců je celkem snadné. Základní zbarvení je žlutozelené, kostřec červený. V masce, na krku a bocích jsou malé bílé tečky. Samci mají větší červenou masku než
samičky a mají sytější žluté bříško. Samec se také projevuje zpěvem, který je během námluv a páření intenzivnější.

  Astrild rákosní žlutozobé mutace

 Příprava na chovnou sezonu začíná již v zimě.
Všechny choulostivé druhy astrildů přemístím z venkovních voliér a chovného domku do místnosti v domě, kde mám několik vitrínek a klecí, připravených na přezimování astrildů. Tuto místnost
nevyužívám v chovné sezoně.  Vitríny jsou bednové klece, vpředu uzavřené sklem a vybavené
9 Wattovou úspornou žárovkou, která v zimním období svítí 12 – 14 hodin denně. V této místnosti neklesne v zimě teplota pod 7 stupňů a nepřesáhne 15 stupňů. Je-li třeba, využívám na přitopení
radiátor, nebo ve vitrínkách přitápím žárovkou. Nepoužívám Arcadia „Bird Lamp“, která vytváří
potřebnou část UV záření. V zimním období podávám větší množství vitaminového doplňku a minerálů. Od jara do podzimu pak astrildům dopřeji ve voliérách dostatek sluníčka. Jako doplňky stravy se mi osvědčil ACIDOMID E, OPTIMIN E a HUMAC natur Exot. 
 

Klecová sestava určená pro chov drobných exotů

Jelikož se můj chov nachází v Krkonoších,  přezimování astrildů trvá déle  než chovatelům v teplejších lokalitách. Zazimovávám je cca koncem září, nebo v polovině října a do venkovních voliér je vypouštím koncem dubna. Záleží na počasí. Na hnízdění a odchovy mladých astrildů mám pouze pět měsíců v roce. Začnu jim už v průběhu března podávat naklíčené zrní a vaječné míchanice. Sestavené a osvědčené
páry nechávám v jedné vitrínce pohromadě (cca 3 páry) a na jaře je rozdělím do venkovních voliér.
Teprve  když jsou koncem dubna v místě hnízdění, přidám jim moučné červy. Teprve tato strava je správně nabudí k začátku hnízdění.
Po první snůšce, která má asi 4 – 5 vajíček přestanu červy podávat. Mám tak větší šanci, že snůšku dosedí a dokrmí svá mláďata. Během celého dalšího hnízdění, již moučné červy nenabízím.
Tato živočišná potrava mi vlastně slouží pouze  k ,,nastartování“ chovného páru.
Dříve jsem červy dával i během sezení na vejcích a při krmení mladých, ale samička vždy opustila
hnízdo a buď snášela do hnízda novou snůšku, nebo vyházela vejce. Stalo se, že vyházela z hnízda i mladé, aby mohla znova hnízdit. Tím jsem se nedočkal žádných odchovů. Mladé ptáky bez problémů dokrmí kupovanou vaječnou míchanicí a strouhanou mrkví.

Detailní pohled na chovnou klec

Krmení astrildů v zimě je podobné jako celý rok. Krmím žlutým prosem, lesknicí, prosem v
klasech a kupovanou směsí různých semen.  Jídelníček jim zpestřuji semeny různých trav, dále pak podávám zelené krmení jako ptačinec žabinec, pampelišku atd. Občas přidám i kousek jablka.
Tento chov praktikuji již několik let a daří se mi i zde v Krkonoších celkem početné odchovy.
Za chovnou sezonu každý pár odchová  6 - 8 mladých. Astrildi rákosní jsou již natolik domestikovaní,
že jejich chov řadím mezi méně náročné, ale nedoporučil bych je začátečníkům.

Každý chovatel exotického ptactva má tu svou správnou metodu chovu. Chtěl jsem se pouze
podělit o své zkušenosti v chovu astrildů rákosních a jejich přezimování u nás na horách. Pokud nějakému začínajícímu chovateli tento článek v něčem pomohl, pak zcela jistě splnil svůj účel.

Tento článek byl publikován v časopisu Nová EXOTA, únor 2013