ANDULKA VLNKOVANÁ 

Melopsittacus undulatus

VÝSKYT:   Austrálie

Andulky jsou velice společenští ptáci. Můžeme je chovat po párech (v klecích), nebo ve velkém hejnu (voliéra). Základem pro úspěšný chov je získání bezvadných jedinců,kteří jsou základem pro úspěšný chov těchto populárních papoušků. Co rozumíme pod slovem bezvadný? Je to pták zdravý, silný, dobře vyvinutý, bez hrubých vad,z dobrých rodičů, kteří nejsou nositeli dědičných vloh pro některá onemocnění. Stručně řečeno:z odchovu svědomitého chovatele!! Nákup ptáků je vždy věcí důvěry. Obchody nejsou nejvhodnějším místem nákupu ptáků určených pro chov.

 Nejvhodnější dobu k nákupu ptáků považuji konec léta a začátek podzimu.Nejlepší chovné ptáky si každý chovatel nechává,ale rád nabídne jejich odchovy. Andulky jsou nejznámější ptáci chovaní v zajetí. Dají se ochočit a při velké trpělivosti se NĚKTERÉ mohou naučit napodobovat slova (mluvit). Základní potravou andulek v přírodě je travní semeno v různém stupni zralosti.Andulky potřebují  také   proteiny,glycidy,tuky,minerální látky a vitamíny, Nesmí jim chybět ani písek na trávení a vaječné skořápky. Jako potravu dávám červené a žluté proso,senegalské proso,loupaný oves a někdy lesknici. V období hnízdění jim přidávám vaječnou míchanici a zelené krmení a naklíčené zrní.

Hnízdí velice snadno v uzavřených budkách o velikosti 25  x 20 x 20 cm. Mají-li ptáci vhodné prostředí pro hnízdění, cca do dvou týdnů od zavěšení budek můžeme očekávat první vajíčko. Další vajíčka snáší samice obden a jejich počet může být od 2 do 12 vajec. Samička zasedne již po snesení prvního vajíčka.

V odborné literatuře píší, že ji sameček nestřídá, ovšem z vlastních zkušeností vím, že jsou i jedinci, kteří samičce pomáhají se zahříváním vajec. Mláďata se líhnou po 18 až 21 dnech postupně každý druhý den.

Zdravá mláďata vylétají z budky asi po 30 dnech, zcela opeřená a schopná létat. Ozobí mláděte je růžové, později bílé s modrým nádechem a teprve ve stáří 3 až 4 měsíců můžeme bezpečně podle ozobí určit pohlaví.

DĚDIČNOST BAREV ANDULEK

Vznik dědičných vlastností záleží vždy na vlohách.

Modrá a žlutá barva dává zelenou, nemá-li pták vlohu pro modrou barvu, je žlutý,nemá-li pro žlutou barvu, je modrý a nemá-li ani jednu vlohu, je bílý.

 Abychom nauce o dědičnosti porozuměli, musíme si ujasnit některé základní pojmy.

Při pohlavním rozmnožování vzniká nový organismus z oplozeného vajíčka, tedy jediné buňky, která vzniká spojením zárodečných buněk rodičů.

Je tedy zřejmé, že vlastnosti nového organismu musí být uloženy v těchto zárodečných buňkách. Zárodečná buňka každého pohlaví obsahuje mnoho malých tělísek, které nazýváme CHROMOZÓMY.    

Splynutím samčí a samičí buňky se počet chromozómů zdvojnásobí,a tak se budoucímu tvoru předávají vlastnosti obou rodičů. Při tomto aktu se chromozómy nesoucí stejné vlivy spojují např. velikost k velikosti, barva k barvě atd...

  Semenná buňka samce i vaječná buňka samice nesou pouze dočasně polovinu skladby chromozómového páru rodičů.V oplozené vaječné buňce se tedy vytvoří úplně nová skladba Chromozómů.

  Chromozómy jsou sídlem genů (dědičný faktor,vloha apod.). Gen je schopnost určitých částí Chromozómů vytvořit konkrétní vlastnost. K jejímu vzniku a vývoji jsou však třeba příznivé vnější podmínky (např. teplo,světlo,výživa atd.), v nepříznivém prostředí se vlastnost vyvine pouze částečně anebo se nevyvine vůbec,i když vloha pro ni v organismu je. Je důležité vytvořit optimální podmínky pro dokonalé vyvinutí určité vlastnosti (zbarvení,velikost apod.). Dědičné jsou tedy pouze vlohy (geny), nikoli znaky ( vlastnosti ) organismu, které se na jejich základě vytvářejí teprve za příznivých okolností.

  Dědičný faktor se vyskytuje vždy dvojnásobně, jeden od otce a jeden od matky.

V chromozómech jsou otcovské a mateřské geny vždy proti sobě, každá živá bytost má tedy pro každou vlastnost dva dědičné faktory.

  Souhrn genů, tj. dědičných vlastností určitého jedince, nazýváme genotyp, přitom nepřihlížíme k tomu, zda se všechny tyto vlohy vyvinuly ve vlastnosti či nikoli.

  Souhrn zjevných (viditelných) vlastností nazýváme fenotyp. Je výsledkem vzájemného působení genů a vnějších činitelů. Soubor jedinců stejného genotypu se nazývá čistá linie.

Barva,která se při spojení rodičů různých barev objeví v první generaci u všech potomků, je dominantní. U andulek např. zelená barva je dominantní nad modrou. Barva, která se objeví až v následující generaci, je recesivní,u andulek je modrá barva recesivní vůči zelené. Dědičnost střídavá je charakterizována tím,že potomci v první generaci ukazují znaky pouze jednoho z rodičů. Znaky druhého rodiče však nemizí, nýbrž vyskytnou se opět v dalších generacích.

  Zelené ptáky od zelených štěpících na modrou podle viditelných vlastností nerozeznáváme, zjistíme je teprve pomocí kontrolního hnízdění.

  Zcela jiná je dědičnost smíšená, která spočívá v tom, že potomci v první generaci nemají barvu ani jednoho z rodičů, nýbrž novou, smíšenou. Příkladem je spojení andulek světle modré se šedomodrou, kdy všechna mláďata jsou tmavomodrá, avšak štěpí na barvy obou rodičů.

  Dnešní počet barevných variací andulek umožňuje obrovský počet možných kombinací. Abychom si mohli při každém spojení dvou jedinců předem vypočítat výsledek hnízdění (který bude vzhledem k počtu oplozených vajíček vždy pouze teoretický), musíme se seznámit s faktory, které nám to umožní a počítat s tím, že chceme-li křížením dosáhnout určité barvy andulek bude to běh na dlouhou trať.

                          Použil jsem článek z knihy ANDULKY - Zdeněk Veger.