KORELA CHOCHOLATÁ
Nymphicus hollandicus
VÝSKYT : Vnitrozemní oblasti Austrálie
Korela žije v celém vnitrozemí australského kontinentu.Páry zůstávají pohromadě i ve velkých hejnech.Patří k nejrychlejším letcům mezi papoušky.Živí se travními a plevelnými semeny. Korely jsou společenští ptáci,kteří se snesou i s menšími a slabšími druhy.
Můžeme je chovat v prostorných voliérách,ale i v klecích.Klec musí být dostatečně velká! Naši zimu snáší korela zcela dobře.
Rozlišování pohlaví u ptáků divoké formy je patrný na intenzitě zbarvení.
Samečkové mají převážně žlutou hlavu a líce,kdežto u samiček je žlutá barva sotva patrná.
U mutací to není tak jednoznačné. Po přepeření se pohlaví pozná podle spodní části ocasních per.Samec je má čisté,samička má vodorovné pruhy.
Jako základ potravy jim podávám žluté a červené proso,loupaný oves,černou a žíhanou slunečnici a senegalské proso.
V době hnízdění přidávám vaječnou míchanici a zelené krmení (ptačinec). Velice rády okusují vrbové větvičky.
Odchov korel není náročný.Hnízdí v uzavřené budce.V mém chovu používám ležaté budky 25 cm x 35 cm x 25 cm.(v x š x h). Zvláštně se chová korela v případě,když je její budka ohrožena.Zavěsí se nohama za bidélko u vletového otvoru, spustí tělo dolů, roztáhne křídla a vydává syčivý zvuk. Tímto způsobem velice účinně zastrašuje nepřítele.Stejný zvuk vydávají také mláďata,otevřeme-li budku,i když jsou ještě téměř holá,a kmitají horní částí těla hadovitě nahoru a dolů. Průměr vletového otvoru je 7 - 8 cm. Od roku 1959 vzniklo více barevných variací,s dědičností vázanou na pohlaví:albino lutino, perličkované s lemovaným peřím.Vůči normálně zbarveným jsou recesivní:bílý s černýma očima, strakatí ( i pásované straky, které u andulek jsou dominantní) a skořicoví, různé intenzity. Dále vznikly mutace - světle šedé, bělokřídlé, černokřídlé, černé i bílé a žluté s černýma očima, pastelová, bělohlavá, straka a perlová.
( čerpáno z knihy - Kapesní atlas cizokrajných ptáků,Zdeněk Veger a Jaroslav Šálek)
Samička snáší v průměru 4 až 6 vajec a na zahřívání se podílejí i se samečkem. Asi po 18 až 21 dnech se líhnou mladé. Vajíčka snáší obden. Rozdíl mezi mláďaty může být (např. mezi prvním a šestým) až 10 dní. Někdy se stane, že nejstarší mládě ušlape to nejmladší. Po čtyřech až pěti týdnech vylétají první mladé. Rodiče je ještě přikrmují až do stáří cca osmi týdnů. Během celého hnízdění musíme ptákům kromě směsi zrní dávat také vaječnou směs a čerstvé zelené krmení. Ve stáří půl roku jsou korely v podstatě pohlavně zralé, ale je lepší počkat s prvním hnízděním ještě aspoň dalšího půl roku. Předtím je samec ještě nedostatečně vybarvený.
Korely se mohou dožít deseti i více let.