Amadina páskovaná

                   ( Amadina fasciata)

   Domovinou tohoto 13 cm velikého ptáčka je stepní oblast západní Afriky, jižní Sůdán, severní a severovýchodní Etiopie. V době hnízdění žije pouze v párech, jinak se shlukuje v hejna. Je to čiperný tvoreček, který umí svého chovatele potěšit, ale i potrápit.

   První páry jsem si pořídil před třinácti lety a těšil se, jak si rozšířím chov drobných exotů o další druh. Vždy preferuji přirozený výběr partnera, ale zde i přes veškeré úsilí, se mi nevyplácel. Samci se často mezi sebou napadali, i když měli dostatečně velkou voliéru. Docházelo bohužel i ke zranění. Před pořízením Amadin páskovaných, jsem si o jejich chovu důkladně vše prostudoval, abych měl jistotu, že jim dokážu vytvořit 
ideální podmínky pro jejich život. Zkušenosti jiných chovatelů, ale i některá literatura uvádí, že Amadiny páskované jsou vhodné pro společný voliérový chov s jinou drobotinou. Mé vlastní zkušenosti jsou však poněkud jiné. Od chovu těchto malých čiperů, jsem vzhledem k chovu drobných exotů ve společných
voliérách musel po čase upustit. Celkem dobře hnízdí v bednových klecích o rozměrech
100 cm x 50 cm x 50 cm.
Ve společné voliéře, (alespoň v mém 5 ti letém chovu) se k ostatním chovají velice nesnášenlivě, někdy až agresivně. Především v době hnízdění.

    Amadiny Páskované nejsou nijak moc choulostivé. Přezimovaly v nevytápěné místnosti, kde se teplota pohybovala okolo 6 stupňů. Během zimního období je dobré držet vždy samce a samice odděleně. Docílil jsem tím klidného přezimování a v chovné sezoně, jevil sestavený pár větší zájem o hnízdní budku. Sestavení
dobrého chovného páru, není z mého hlediska nic jednoduchého. Nikdy se mi nepodařilo sestavit pár na poprvé. Vyplatí se mít několik nepříbuzných ptáků a postupně zkoušet, kteří si navzájem padnou do oka. Při dostatečné trpělivosti, se to na konec podaří. Po umístění těchto párů do chovných bednových klecí se zavěšenou polootevřenou budkou o velikosti 12 x 12 x 15 cm, jsem se těšil na jejich první snůšku vajíček.
Na stavbu hnízda jim postačí jemné seno a kokosové vlákno o délce asi 12 cm. Postavené hnízdo nebylo nijak precizní. Snůška obnáší 4 – 6 vajíček, ale nikdy u žádného páru nedošlo k oplození všech. Často také docházelo k opuštění vajec,  nekrmení mláďat, ale i k jejich vyházení z hnízda. K hnízdění potřebují naprostý klid. Nesnášejí vyrušování a kontrolu hnízda. Samička se při zahřívání střídá se samečkem asi 14 dní. Mláďata opouští  budku 22 dne a jsou rodiči krmena ještě další dva týdny. Doporučuji délku krmení mladých pečlivě sledovat. Stačí je nechat u rodičů jen o pár dní déle, než mají zájem krmit a samec je začne pronásledovat po kleci.  Stává se, že dojde i k úhynu mláděte.

    Jako základ krmení dostávaly lesknici, žluté a červené proso. O naklíčené, nebo máčené zrní, neměl žádný mnou chovaný pár zájem, ale vaječná míchanice s jemně nastrouhanou mrkví, s vitaminovými doplňky a sušeným hmyzem od f. Orlux vždy ihned zmizela. Tuto míchanici dostávaly pouze během krmení mladých.
Při podávání mimo chovnou sezonu začali tloustnout a pak neměly o hnízdění zájem. Zelené krmení složené klasicky z ptačince žabince, pampelišky, jablka a hlávkového salátu vždy uvítaly. Na začátku chovu také dávám malé moučné červy, ale jen, dokud nezačnou snášet první vajíčka. Milují, jako ostatně většina ptáků, senegalské proso v klasech a vodu na koupání

   Pokoušel jsem se je chovat ve společnosti zeber pestrých, rýžovníků šedých, amadin diamantových a pásovníků dlouhoocasých. Bohužel hustě osázená voliéra o velikosti 3m x 4m x 2m  jim byla ,,malá“ a odchovy žádné. Jak jsem však již psal, větší bednové klece jim vyhovují. V žádném případě amadinu páskovanou nezatracuji, naopak přemýšlím, že si opět tento druh v dohledné době pořídím a těším se na nové zážitky s
tímto malým lumpem.

Tento článek byl publikován v časopisu Nová EXOTA, červen 2013

DOVĚTEK K TOMUTO ČLÁNKU:

V dubnu 2018 jsem se opět vrátil k chovu těchto ptáčků. Na jak dlouho? Sám nevím.